SVALY – SVALOVÁ TKÁŇ

Obecná vlastnost živé hmoty – KONTRAKTIBILITA

VĚDNÍ OBOR zabývající se stavbou a funkcí svalů - MYOLOGIE

VLASTNOSTI SVALOVÉ TKÁNĚ

EXCITABILITA – dráždivost

KONTRAKTIBILITA – stažlivost

EXTENZIBILITA – protažnost

ELASTICITA - pružnost

TYPY SVALŮ Z

FÁZICKÉ

*mají tendenci k ochabování

*ohýbače krku, mezilopatkové svaly, břišní a hýžďové svaly

TÓNICKÉ

*posturální

*mají tendenci ke zkracování

*zadní strana DK, zádové svaly, svaly šíje, prsní svaly
 

HLADKÁ SVALOVINA – VISCERÁLNÍ ( orgánová )

*orgánová svalovina

*svalové vrstvy ve stěnách většiny dutých orgánů, cév, žláz,

*je roztroušena i ve vazivu kůže, v pouzdru sleziny, v duhovce, řasnatém tělísku

MYOCYT

*protáhlá vřetenovitá buňka

*v cytoplazmě jsou jemné smrštitelné MYOFIBRILY

*skládají se z kontraktilních bílkovin – AKTIN A MYOZIN

*liší se však molekulární stavbou od kosterního svalu

* AKTIN A MYOZIN se také do sebe zasouvají, ale tento proces je podstatně pomalejší, než u kosterního svalstva

*kontrakce nastupuje pomaleji, má delší trvání, má rytmický charakter

*řízeno SYMPATIKEM

PARASYMPATIKEM – autonomní nervstvo vlivem tkáňových hormonů

*NEJSOU VYTVOŘENY NERVOSVALOVÉ PLOTÉNKY: PACEMAKEROVÉ buňky (pejsmejkrové) – roztroušené mezi buňkami hladké svaloviny

SRDEČNÍ SVALOVINA

*základ srdeční stěny – myokard

*KARDIOMYOCYT – jsou velmi těsně propojeny do synticia – soubuní – vytvářejí prostorovou síť

*v cytoplazmě jsou MYOFIBRILY - AKTIN A MYOZIN

*SPECIÁLNÍ KARDIOMYOCYT – uspořádán pro tvorbu a vedení vzruchu – liší se od pracovního myokardu svou stavbou – převodní systém srdeční

*automacie srdeční – schopnost vytvořit a vést vzruch

*autonomním nervstvem pouze ovlivněn

°Tachykardie – zrychlený puls nad 100/ min.

°Bradykardie – zpomalený puls pod 60/ min.

PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ - KOSTERNÍ SVALOVINA ( textus muscularis )

*základní tkáň kosterních svalů

*také ve stěně hltanu, části jícnu a jazyku, zevní svěrače

*anatomickou jednotkou kosterního svalu je SVALOVÉ VLÁKNO

*funkční a biomechanickou jednotkou svalu je MOTORICKÁ JEDNOTKA – skupina svalových vláken inervovaná jedním MOTONEURONEM

STAVBA SVALOVÉHO VLÁKNA

*mnohojaderný útvar o průměru 40 – 100 mikrometrů

*dlouhá jsou průměrně 1 – 40 mm, ale až 30cm až m

*válcovitý tvar s konickými konci

*u většiny svalů běží jedno vlákno od začátku svalu ke konci

*extrémně dlouhé svaly – vlákna jsou seřazena za sebou

SARKOLEMA

*membrána na povrchu, podobná cytoplazmatické membráně

*na zevním povrchu je poměrně silná bazální membrána zakotvena do retikulárního vaziva, které svalová vlákna vzájemně spojuje

SARKOPLAZMA

*cytoplazma svalového vlákna

*mnohojaderná buňka, desítky jader, myofibrily

*kolem myofibril jsou početné systémy podélně i příčně orientovaných trubic – SARKOPLAZMATICKÉ RETIKULUM

*v tomto systému je vysoká koncentrace Ca a Mg iontů, které jsou nezbytné pro svalovou kontrakci

*na myofibrilách je patrné střídání světlých a tmavých úseků – proto vypadá sval žíhaný, příčně pruhovaný

*TMAVÉ – ANIZOTROPNÍ – dvojlomné – A úseky

* SVĚTLÉ – IZOTROPNÍ - jednolomné - I úseky

SARKOMERA

*úsek mezi dvěma Z-liniemi , skládají se z mikrofilament

*kontraktilní jednotka svalového vlákna

*kontrakce sarkomery – svalu – AKTIN, MYOZIN

*pružnost sarkomery – TITIN, NEBULIN

MYOZIN a AKTIN jsou základní kontraktilní (stažlivé) bílkoviny svalu.

*sval se pomocí těchto bílkovin zkra­cuje a generuje tah - důsledkem je pohyb.

*sval má ale také schopnost vracet se do své původní délky - je pružný.

*jsou zakotveny v Z-liniích

*poměr AKTINU a MYOZINU ve svalu je

4 : 1

až

6 : 1

KONTRAKCE

*ke kontrakci myofibril dochází na základ vzruchů z motorických nervových vláken

*konce motorických vláken se podílejí na stavbě MOTORICKÝCH PLOTÉNEK - uvolňovaný acetylcholin reguluje propustnost membrány pro vápník

*zde se z nervových zakončení vyplaví vápník

*vápník se naváže na AKTINOVÁ myofilamenta a aktivuje je

(* pokud nedojde vazbě acetylcholinu na menbránu svalového vlákna, ke kontrakci nedojde )

*výsledkem je změna tvaru AKTINU a uvolnění prostorů, do kterých se zasouvají MYOZINOVÉ hlavy

*vápník tak umožňuje dočasnou vazbu MYOZINU na AKTIN

Spojením myozinu s aktinem vzniká přechodný komplex – aktomyozin. *Vzdálenost mezi Z - liniemi se zmenšuje a celá myofibrila se zkracuje.

*posléze se Ca ionty přečerpají zpět do sarkoplazmatického retikula a vazba se přeruší – kontrakce končí

TYPY SVALOVÝCH VLÁKEN – 4 typy svalových vláken

1.pomalá červená vlákna – SO, TYP I

2.rychlá bílá vlákna – FOG, TYP II

3.rychlá červená vlákna – BFG, TYP II

4.přechodná vlákna TYP III, nediferencovaná vlákna

1.POMALÁ ČERVENÁ VLÁKNA – SO

*poměrně tenká

*mají málo myofibril

*větší množství myoglobinu ( protein plnící funkci hemoglobinu – přenos kyslíku )

*velké množství kapilár

*jsou vhodná pro protrahovanou činnost, vytrvalostní

*statické, polohové funkce a pomalý pohyb, málo se unaví – tonická vlákna

2.RYCHLÁ BÍLÁ VLÁKNA – FOG

*objemnější

*více myofibril

*méně kapilár

*rychlé kontrakce, velkou silou po krátkou dobu

*méně ekonomické

*odolná proti únavě

*fázická vlákna

3.RYCHLÁ ČERVENÁ VLÁKNA – BFG

*velký objem

*málo kapilár

*málo myoglobinu, málo enzymů

*vysoká aktivita Ca a Mg iontů – rychlý stah prováděný maximální silou

*málo odolná proti únavě

4.PŘECHODNÁ VLÁKNA

*vývojově nediferencovaná vlákna

*potenciální zdroj předchozích typů

°typ svalových vláken je geneticky dán

°lze ovlivnit tréninkem

°inaktivita – vlákna II TYPu

STAVBA KOSTERNÍHO SVALU

*SVAL – aktivní složka a výkonný orgán pohybového systému

*prostřednictvím šlachy se upínají ke kosti

*některé svaly se upínají do kůže – mimické svaly

*svaly jsou jedinými EFEKTORY – vykonavači pohybu

*nejsou rovnoměrně rozprostřeny

°56% - svaly DK

°28% - svaly HK

°16% - svaly hlavy a trupu

STAVBA SVALU

MUSCULUS, řecky MYS – soubor příčně pruhovaných vláken spojených vazivem

*3strukturální komponenty - °příčně pruhovaná svalová vlákna

°vazivo

°cévy a nervy

*svalová vlákna mají na svém povrchu jen minimální vrstvičku vaziva – avšak se sarkolemy jednotlivých vláken nedotýkají

*skupiny 10 – 100 vláken jsou obaleny již výraznou vrstvou vaziva a tvoří – PRIMÁRNÍ SVALOVÝ SNOPEC –MYON – kinematická jednotka svalu

*malé svaly – pouze primární snopce

*ENDOMYZIUM – obaluje primární snopce

*PERIMYZIUM – obaluje SNOPCE VYŠŠÍHO ŘÁDU

*obaly mají význam pro metabolismus mezi svalovým vláknem a krevním oběhem svalu

*vazivo na povrchu většiny svalů – POVÁZKA – FASCIE – obaluje nejen jednotlivé svaly

*pomocí VAZIVOVÝCH PŘEPÁŽEK – SEPT – ohraničují různě velké prostory, ve kterých leží celé skupiny svalů – funkční celky

*FASCIE není u mimických svalů a u zevních svěračů

*mezi fasciálními prostorami probíhají kmeny cév a nervů

KOSTERNÍ SVAL má 3 části

1.začátek svalu – ORIGO – sval pomocí šlachy připojen je kosti

2.hlava svalu – CAPUT – VENTER MUSCULI –masitá část svalu, nejobjemnější část, zužující se část k přechodu svalu do šlachy – ocas- CAUDA MUSCULI- moc se nepoužívá

3.úpon svalu – INSERTIO ( inzercio ) – místem připojení svalu ke kosti

*začátek svalu je méně pohyblivé místo na skeletu

*úponem je místo pohyblivější

*u končetinových svalů je začátek často u kořenových kloubů